Modrásek rozchodníkový
vydáno: 30. října 2013 » přečteno: 2201 » autor: Pavel Rosendorf
MODRÁSEK ROZCHODNÍKOVÝ
Latinské jméno: Scolitantides orion (Pallas, 1771)
Čeleď: modráskovití (Lycaenidae)
Ekologie druhu:
Modrásek rozchodníkový patří mezi malé denní motýly. Je to teplomilný
palearktický druh, který je rozšířen zejména v jižní Evropě – ve
Španělsku, v jižní Francii, severní Itálii, ve střední Evropě pod
50. rovnoběžkou. Izolované populace se vyskytují také v jižní
Skandinávii. Jeho areál zasahuje také na Balkán a do Turecka a přes celou
Asii až do Japonska. V České republice se vyskytuje hojněji pouze
v nejteplejších oblastech s vhodnými biotopy. Najdeme ho zejména ve
středních Čechách – zejména v Českém krasu, v Praze a okolí, dále
v Českém středohoří, na Křivoklátsku a v Labských pískovcích.
Stabilní populace se vyskytují zejména na jižní Moravě na Pálavě a
několik lokalit najdeme také na střední Moravě.
Setkáme se s ním nejčastěji na teplých vysluněných stráních a
skalních stepích s převážně jižní orientací. Vyhledává vyhřáté
svahy s rozvolněnou vegetací, sutě, skalní svahy a skalní žleby. Osidluje
také druhotná stanoviště, která se svým charakterem podobají původním
stanovištím, jako jsou hradní zříceniny nebo opuštěné lomy. Pro
pravidelný výskyt je nutné, aby na lokalitě byly přítomné živné
rostliny jeho housenek – tedy rozchodník velký.
Právě vylíhnutý modrásek rozchodníkový v přírodní památce
Čimické údolí (foto: Pavel Rosendorf)
Modrásek rozchodníkový je druh, který je velmi striktně vázán na svá
stanoviště a prakticky nemigruje. Během roku se vyvíjí jedna generace, od
dubna do června, v jižní části Evropy se vyskytuje i druhá generace od
června do srpna.
Samice kladou jednotlivá vejce k paždí listů nebo na stonky v jejich
blízkosti. Mladé housenky žijí uvnitř listů. Po dokončení vývoje
housenky překusují čepel listu, který zasychá a odpadává z rostliny.
Housenky se kuklí na zemi mezi zbytky rostlin. Kukly přezimují a na jaře se
z kukel líhnou dospělí jedinci. Dospělci poletují nízko nad terénem a
často usedají na rostliny a vyhřátou půdu. Sají nektar z běžných
stepních rostlin, usedají na mateřídoušky, rozrazily, hvozdíky a další
stepní druhy. Večer se dospělí jedinci shromažďují na uschlých
loňských květenstvích rozchodníku velkého, kde nocují. U modráska
rozchodníkového je nápadný jeho pohlavní dimorfizmus mezi samci a samicemi.
Výrazný je zejména barevný rozdíl svrchní strany křídel. Jak samci, tak
samice jsou tmavě zbarveni s výraznou černou kresbou, samci mají ale
zejména přední křídla výrazně modrá, samice jsou zbarvené do hněda až
hnědo černa. Spodní strana křídel je krémově bílá s výraznými
černými skvrnami a oranžovou páskou na dolních křídlech.
Samice modráska rozchodníkového (vlevo) a odpočívající motýl na
keři v přírodní památce Jabloňka (foto: Pavel Rosendorf)
Modrásek rozchodníkový postupně ubývá na řadě lokalit v České republice. Je ohrožen zejména zarůstáním jeho typických skalních a stepních biotopů, případně jejich přeměnou na zemědělské nebo lesní pozemky. Tím, že je tento motýl striktně vázán na izolovaná stanoviště, znamená každá změna podmínek výrazné riziko pro celou populaci. Na lokalitách, kde se motýli pravidelně vyskytují, je nutno zachovat stepní charakter s volnými plochami a rozvolněnou vegetací.
Ochrana:
Modrásek rozchodníkový nepatří mezi druhy chráněné podle zákona č.
114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Vzhledem k ostrůvkovitému
výskytu na území České republiky a postupnému úbytku populací na řadě
lokalit je zařazen mezi zranitelné druhy (VU) v Červeném seznamu
ohrožených druhů České republiky – Bezobratlí.
Potvrzený výskyt na území Prahy 8 po roce 2000:
- přírodní rezervace Podhoří
- přírodní památka Bílá skála
- přírodní památka Bohnické údolí
- přírodní památka Čimické údolí
- přírodní památka Jabloňka
- přírodní památka Trojská
- přírodní památka Velká skála
- přírodní památka Zámky
Zajímavosti:
Housenky modráska rozchodníkového jsou fakultativně myrmekofilní, to
znamená, že na živných rostlinách umožnují oboustranně výhodné
soužití s mravenci. Mravenci poskytují housenkám ochranu před nepřáteli
a housenky jim na oplátku poskytují sladký sekret původem z rostlin
(obdobné soužití je známé v případě mšic).
Ačkoliv jde o druh relativně vzácný, na vhodných lokalitách je možné ho
zastihnout ve velkých početnostech. Zejména v jarním období je to typický
druh motýla, se kterým se setkáme téměř na všech stepních lokalitách
Prahy 8.
Použité podklady a odkazy:
AOPK ČR (2013): Výskyt druhu Scolitantides orion v jednotlivých periodách
podle záznamů v ND OP. ISPOP – Portál informačního systému ochrany
přírody. Dostupné z: http://portal.nature.cz/…z-public.php?…
Beneš J., Kepka, P. et al. (2013): Mapování a ochrana motýlů České
republiky. Entomologický ústav BC AV ČR. Citováno 25.10.2013. Dostupné
z: http://www.lepidoptera.cz
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec
V., Weidenhoffer Z. eds. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a
ochrana I, II. SOM, Praha, 857 stran.
Čelechovský, A. (2008): Modrásek rozchodníkový a jeho výskyt na střední
Moravě / The Chequered Blue and Its Occurrence in Central Moravia. Živa, 3:
126–127.
Farkač J., Král D., Škorpík M. eds. (2005): Červený seznam ohrožených
druhů České republiky. Bezobratlí. 760 s., Agentura ochrany přírody a
krajiny ČR, Praha. ISBN 80–86064–96–4.
Vávra, J. (2006): Ochrana přírody a krajiny v Hlavním městě Praze.
Motýli. Magistrát hl. m. Prahy, Aquatest, a.s. a Hydrosoft Veleslavín s.r.o.,
Citováno 25.10.2013. Dostupné z: http://www.wmap.cz/opk
Vojtíšek, M. (2004–2013): Koláčkova galerie motýlů. Modrásek
rozchodníkový. Citováno 25.10.2013. Dostupné z: http://motyli.kolas.cz/…vy-orion.htm