záhlaví čsop křivatec

Modrásek rozchodníkový

vydáno: 30. října 2013 » přečteno: 1282 » autor: Pavel Rosendorf

MODRÁSEK ROZCHODNÍKOVÝ

Latinské jméno: Scolitantides orion (Pallas, 1771)

Čeleď: modráskovití (Lycaenidae)

Ekologie druhu:
Modrásek rozchodníkový patří mezi malé denní motýly. Je to teplomilný palearktický druh, který je rozšířen zejména v jižní Evropě – ve Španělsku, v jižní Francii, severní Itálii, ve střední Evropě pod 50. rovnoběžkou. Izolované populace se vyskytují také v jižní Skandinávii. Jeho areál zasahuje také na Balkán a do Turecka a přes celou Asii až do Japonska. V České republice se vyskytuje hojněji pouze v nejteplejších oblastech s vhodnými biotopy. Najdeme ho zejména ve středních Čechách – zejména v Českém krasu, v Praze a okolí, dále v Českém středohoří, na Křivoklátsku a v Labských pískovcích. Stabilní populace se vyskytují zejména na jižní Moravě na Pálavě a několik lokalit najdeme také na střední Moravě.
Setkáme se s ním nejčastěji na teplých vysluněných stráních a skalních stepích s převážně jižní orientací. Vyhledává vyhřáté svahy s rozvolněnou vegetací, sutě, skalní svahy a skalní žleby. Osidluje také druhotná stanoviště, která se svým charakterem podobají původním stanovištím, jako jsou hradní zříceniny nebo opuštěné lomy. Pro pravidelný výskyt je nutné, aby na lokalitě byly přítomné živné rostliny jeho housenek – tedy rozchodník velký.

modrásek rozchodníkový
Právě vylíhnutý modrásek rozchodníkový v přírodní památce Čimické údolí (foto: Pavel Rosendorf)

Modrásek rozchodníkový je druh, který je velmi striktně vázán na svá stanoviště a prakticky nemigruje. Během roku se vyvíjí jedna generace, od dubna do června, v jižní části Evropy se vyskytuje i druhá generace od června do srpna.
Samice kladou jednotlivá vejce k paždí listů nebo na stonky v jejich blízkosti. Mladé housenky žijí uvnitř listů. Po dokončení vývoje housenky překusují čepel listu, který zasychá a odpadává z rostliny. Housenky se kuklí na zemi mezi zbytky rostlin. Kukly přezimují a na jaře se z kukel líhnou dospělí jedinci. Dospělci poletují nízko nad terénem a často usedají na rostliny a vyhřátou půdu. Sají nektar z běžných stepních rostlin, usedají na mateřídoušky, rozrazily, hvozdíky a další stepní druhy. Večer se dospělí jedinci shromažďují na uschlých loňských květenstvích rozchodníku velkého, kde nocují. U modráska rozchodníkového je nápadný jeho pohlavní dimorfizmus mezi samci a samicemi. Výrazný je zejména barevný rozdíl svrchní strany křídel. Jak samci, tak samice jsou tmavě zbarveni s výraznou černou kresbou, samci mají ale zejména přední křídla výrazně modrá, samice jsou zbarvené do hněda až hnědo černa. Spodní strana křídel je krémově bílá s výraznými černými skvrnami a oranžovou páskou na dolních křídlech.

modrásek rozchodníkový modrásek rozchodníkový
Samice modráska rozchodníkového (vlevo) a odpočívající motýl na keři v přírodní památce Jabloňka (foto: Pavel Rosendorf)

Modrásek rozchodníkový postupně ubývá na řadě lokalit v České republice. Je ohrožen zejména zarůstáním jeho typických skalních a stepních biotopů, případně jejich přeměnou na zemědělské nebo lesní pozemky. Tím, že je tento motýl striktně vázán na izolovaná stanoviště, znamená každá změna podmínek výrazné riziko pro celou populaci. Na lokalitách, kde se motýli pravidelně vyskytují, je nutno zachovat stepní charakter s volnými plochami a rozvolněnou vegetací.

Ochrana:
Modrásek rozchodníkový nepatří mezi druhy chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Vzhledem k ostrůvkovitému výskytu na území České republiky a postupnému úbytku populací na řadě lokalit je zařazen mezi zranitelné druhy (VU) v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky – Bezobratlí.

Potvrzený výskyt na území Prahy 8 po roce 2000:

  • přírodní rezervace Podhoří
  • přírodní památka Bílá skála
  • přírodní památka Bohnické údolí
  • přírodní památka Čimické údolí
  • přírodní památka Jabloňka
  • přírodní památka Trojská
  • přírodní památka Velká skála
  • přírodní památka Zámky

Zajímavosti:
Housenky modráska rozchodníkového jsou fakultativně myrmekofilní, to znamená, že na živných rostlinách umožnují oboustranně výhodné soužití s mravenci. Mravenci poskytují housenkám ochranu před nepřáteli a housenky jim na oplátku poskytují sladký sekret původem z rostlin (obdobné soužití je známé v případě mšic).
Ačkoliv jde o druh relativně vzácný, na vhodných lokalitách je možné ho zastihnout ve velkých početnostech. Zejména v jarním období je to typický druh motýla, se kterým se setkáme téměř na všech stepních lokalitách Prahy 8.

Použité podklady a odkazy:
AOPK ČR (2013): Výskyt druhu Scolitantides orion v jednotlivých periodách podle záznamů v ND OP. ISPOP – Portál informačního systému ochrany přírody. Dostupné z: http://portal.nature.cz/…z-public.php?…
Beneš J., Kepka, P. et al. (2013): Mapování a ochrana motýlů České republiky. Entomologický ústav BC AV ČR. Citováno 25.10.2013. Dos­tupné z: http://www.lepidoptera.cz
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. eds. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha, 857 stran.
Čelechovský, A. (2008): Modrásek rozchodníkový a jeho výskyt na střední Moravě / The Chequered Blue and Its Occurrence in Central Moravia. Živa, 3: 126–127.
Farkač J., Král D., Škorpík M. eds. (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. 760 s., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. ISBN 80–86064–96–4.
Vávra, J. (2006): Ochrana přírody a krajiny v Hlavním městě Praze. Motýli. Magistrát hl. m. Prahy, Aquatest, a.s. a Hydrosoft Veleslavín s.r.o., Citováno 25.10.2013. Dos­tupné z: http://www.wmap.cz/opk
Vojtíšek, M. (2004–2013): Koláčkova galerie motýlů. Modrásek rozchodníkový. Citováno 25.10.2013. Dos­tupné z: http://motyli.kolas.cz/…vy-orion.htm