záhlaví čsop křivatec

Jestřábník hadincovitý

vydáno: 28. října 2013 » přečteno: 1944 » autor: Pavel Rosendorf

JESTŘÁBNÍK HADINCOVITÝ

Latinské jméno: Hieracium echioides (Lumnitzer)

Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)

Ekologie druhu:
Jestřábník hadincovitý je vytrvalá bylina, která je rozšířena v teplých oblastech České republiky, zejména v Praze a okolí, v Polabí a na jižní Moravě. Vyskytuje se roztroušeně až vzácně především na skalách, skalních plošinách a v mělkých půdách na skalních stepích. Vyhledává skeletovité, živinami chudé až neutrální půdy s nízkou pokryvností jinými druhy.

jestřábník hadincovitý
Jestřábník hadincovitý v přírodní památce Jabloňka (foto: Pavel Rosendorf)

Jestřábník hadincovitý je nenápadná bylina, který vytváří při zemi růžici úzkých silně ochlupených listů, ze které v létě vyrůstá vzpřímená lodyha vysoká 20–70 cm. Listy na lodyze jsou podlouhlé, úzce kopinaté, z obou stran ochlupené, takže celá rostlina má stříbřitě zelenou barvu. Na vrcholu lodyhy vykvétají v létě drobné úbory stažené do nahloučeného vrcholíku. Jazykovité květy v úboru mají sytě žlutou barvu a odlišují se tak od jiných druhů stepních jestřábníků. Plodem jsou ochmýřené nažky.

Vzhledem ke svému ostrůvkovitému rozšíření a nízké konkurenční schopnosti je silně ohrožen postupným zarůstáním skalních stepí a konkurenčním tlakem úspěšnějších stepních druhů. Z tohoto důvodu se v současné době hojněji vyskytuje jen na obnažených skalních výchozech a strmých skalách, kde je součástí společenstva s dominantní kostřavou sivou.

jestřábník hadincovitý
Vrchol lodyhy s vrcholíkem drobných úborů (foto: Pavel Rosendorf)

Ochrana:
Jestřábník hadincovitý patří mezi druhy, které sice nejsou chráněny podle zákona, ale vzhledem k jeho ostrůvkovitému rozšíření a malé četnosti populací byl zařazen mezi ohrožené druhy (C3) v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky.

Potvrzený výskyt na území Prahy 8 po roce 2000:

  • přírodní rezervace Podhoří
  • přírodní památka Jabloňka
  • přírodní památka Bohnické údolí

Zajímavosti:
Silné ochlupení celé rostliny zabraňuje rychlému odpařování vody a umožňuje rostlinám růst i na velmi extrémních stanovištích, kde teplota za horkých letních dnů dosahuje i více než 50 °C.
Zajímavý je způsob rozmnožování rostlin. Rozmnožují se klíčivými semeny, které dozrávají na rostlině aniž by byly květy opyleny. Tomuto způsobu rozmnožování se říká odborně apomixie. Rostliny klíčící ze semen jsou geneticky zcela shodné s mateřskou rostlinou.

Použité podklady a odkazy:
Dostál, J. a Kříž, J. (1989): Přírodou pražské botanické zahrady. Pražská botanická zahrada. 77 s.
Hrčka, D. (2007): Rostliny přírodního parku Drahaň-Troja. Botanická zahrada hl. m. Prahy a Grada Publishing, a.s. 244 s.
Kocián, P. (2013): Chlupáček hadincovitý (jestřábník hadincovitý) – Pilosella echioides (Hieracium echioides). Květena ČR. Dostupné z: http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?….
Polívka, F. (1902): Názorná květena zemí koruny české obsahující též čelnější rostliny cizozemské, pěstované u nás pro užitek a okrasu. Se zvláštním zřetelem k zjevům životním. Svazek IV. Rostliny bezkorunné (Apetalae), jednoděložné (Monocotyledones), nahosemenné (Gymnospermae) a tajnosnubné cevnaté (Cryptogamae vasculares) S 975 obrazci. Vydáno Nákladem R. Prombergra, knihkupce v Olomouci. Dostupné z: http://botanika.wendys.cz/…na/index.php