Vlnice chlupatá
vydáno: 2. prosince 2014 » přečteno: 1546 » autor: Pavel Rosendorf
VLNICE CHLUPATÁ
Latinské jméno: Oxytropis pilosa (L.) DC.
Čeleď: bobovité (Fabaceae)
Ekologie druhu:
Vlnice chlupatá je druh rostoucí v teplých oblastech na skalních svazích,
vysýchavých trávnících a v písčitých sutích. Vyhledává spíše
bazické substráty s hlinitými nebo písčitými půdami. Najdeme ji na
přímo osluněných místech a v rozvolněných porostech. Areál výskytu
vlnice chlupaté zajhrnuje téměř celou Evropu a Rusko a zasahuje až do
Mongolska a k Bajkalu. Lze ji označit za euroasijský druh. V České
republice se vyskytuje převážně v nejteplejších oblastech. Hojnější je
v Českém Středohoří, v Praze a okolí a na jižní Moravě.
Vlnice chlupatá v přírodní rezervaci Podhoří (foto: Pavel
Rosendorf).
Vlnice chlupatá je vytrvalá bylina, která dorůstá výšky 20–50 cm. Lodyha vyrůstá z dlouhého vřetenovitého kořene. Je vzpřímená a buď jednoduchá nebo větvená. Lodyha nese větší množství lichozpeřených listů, které jsou hustě porostlé dlouhým chlupy. Květy vytvářejí hustě nahloučená hroznovitá květenství, která se během květu rozvolňují a prodlužují. Květy jsou bledě žluté a mají chlupaté kalichy. Rostliny kvetou od května do července. Plodem je lusk, který obsahuje malá ledvinovitá semena.
Detail květenství a listů vlnice chlupaté pokryté hustými chlupy
(foto: Pavel Rosendorf).
Typickými lokalitami vlnice chlupaté jsou vysluněné rozvolněné trávníky a drobné sutě na jižních a západních svazích, kde převládají zásaditější půdy. Populace mohou být ohroženy zarůstáním náletovými dřevinami a keři a nevhodnými výsadbami dřevin na svazích.
Vlnice chlupatá v porostu mateřídoušky panonské v přírodní
rezervaci Podhoří (foto: Pavel Rosendorf).
Ochrana:
Vlnice chlupatá patří mezi druhy, které sice nejsou chráněny podle
zákona, ale vzhledem k jejímu ostrůvkovitému rozšíření byla zařazena
mezi ohrožené druhy (C3) v Červeném seznamu cévnatých rostlin České
republiky.
Potvrzený výskyt na území Prahy 8 po roce 2000:
- přírodní rezervace Podhoří
Zajímavosti:
Vlnice chlupatá obsahuje toxický alkaloid swainsonin, který je toxický
zejména pro hospodářská zvířata, která mohou spásat rostliny v travním
porostu. Toxicita se projevuje celkovým oslabením zvířat a jejich sníženou
odolností. Alkaloid působí již po pětidenním spásání.
Vlnice chlupatá je adaptována na velmi výhřevná stanoviště, kde mohou
teploty v letních dnech na skalách dosahovat až 60 ºC. Její adaptací je
husté ochlupení, které brání vypařování vody z rostliny a umožňuje
přežívání v extrémních podmínkách.
Rozsáhlý porost vlnice chlupaté v přírodní rezervaci Podhoří (foto:
Pavel Rosendorf).
Použité podklady a odkazy:
AOPK ČR (2014): Výskyt druhu Oxytropis pilosa v jednotlivých periodách
podle záznamů v ND OP. ISPOP – Portál informačního systému ochrany
přírody. Dostupné z: http://portal.nature.cz/…z-public.php?…
Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. a 2. díl. Academia Praha,
1563 pp.
Dostál, J. a Kříž, J. (1989): Přírodou pražské botanické zahrady.
Pražská botanická zahrada. 77 s.
Hoskovec, L. (2007): OXYTROPIS PILOSA (L.) DC. – vlnice chlupatá / ostropysk
chlpatý. Dostupné z: http://botany.cz/…opis-pilosa/,
Občanské sdružení Přírodovědná společnost.
Hrčka, D. (2007): Rostliny přírodního parku Drahaň-Troja. Botanická
zahrada hl. m. Prahy a Grada Publishing, a.s. 244 s.
Opletal, L., Šimerda, B. (2012): Rostliny s antinutričními a toxickými
látkami vyskytující se potenciálně v pícninách v ČR. Metodická
příručka. Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Dostupné z: http://www.vuzv.cz/…ika%20toxických%20rostlin%202012_120327.pdf