Třemdava bílá
vydáno: 18. října 2013 » přečteno: 3195 » autor: Pavel Rosendorf
TŘEMDAVA BÍLÁ
Latinské jméno: Dictamnus albus L.
Čeleď: routovité (Rutaceae)
Ekologie druhu:
Třemdava bílá je vytrvalá bylina rostoucí zejména v jižní a střední
Evropě a také v Asii a Číně. Na území České republiky se vyskytuje
pouze v nejteplejších oblastech v Praze a jejím okolí, na jižní Moravě
v oblasti panonika, v Českém středohoří, na Lounsku a Kladensku a
ostrůvkovitě i v jiných teplých oblastech státu.
Třemdavu bílou najdeme zejména na slunných stráních a svazích, ve
skalních žlebech a na lesních světlinách. Roste zejména v hlubších,
neutrálních až zásaditých půdách s vyšším obsahem humusu, často
v suťových kuželech pod skalami a v jejich blízkosti.
Třemdava bílá – detail květu s velkým množstvím žlázek (foto:
Pavel Rosendorf)
Třemdava bílá je statná bylina, dorůstající podle podmínek na
stanovišti výšky 40–100 cm. Přímá nevětvená lodyha v dolní části
s mnoha lichozpeřenými listy je zakončena bohatými hrozny růžových,
tmavě žilnatých květů. Lichozpeřené listy jsou tmavě zelené,
kožovité. Zejména v horní části lodyhy a na květech se nachází velké
množství žláz, které uvolňují silně aromatické silice. Třemdava bílá
kvete v květnu a červnu. Po odkvětu na lodyze až do podzimu zůstávají
typické plody – tobolky.
V místech svého výskytu je ohrožována zarůstáním náletovými
dřevinami, které třemdavu vytlačují na skalní okraje a nezarůstané
plochy.
Třemdava bílá v přírodní rezervaci Podhoří. Zde roste většinou ve
skupinách v sutích a na okrajích skal (foto: Pavel Rosendorf)
Ochrana:
Třemdava bílá patří mezi druhy chráněné podle Zákona České národní
rady o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Podle tohoto zákona a
příslušné vyhlášky je zařazena mezi druhy ohrožené (§3). Ve stejné
kategorii, mezi taxony ohrožené (C3), je zařazena i v Červeném seznamu
cévnatých rostlin České republiky.
Potvrzený výskyt na území Prahy 8 po roce 2000:
- přírodní rezervace Podhoří
- přírodní památka Bohnické údolí
- přírodní památka Zámky
Zajímavosti:
Třemdava vylučuje silně aromatické silice, které voní po citrónech.
Zejména za teplého a slunečného počasí se jich uvolňuje z rostlin velké
množství a za vhodných podmínek mohou i vzplanout. Proto je třemdava
bílá povařována za biblický hořící keř.
Třemdava je naším jediným zástupcem čeledi routovitých a je tak blízce
příbuzná citrusům.
Silice, které třemdava uvolňuje, mohou při potřísnění pokožky za
slunečného počasí vyvolat silnou fotochemickou reakci, která způsobuje
poleptání pokožky a tvorbu mokvajících a dlouho se hojících puchýřů.
Proto se doporučuje v létě chodit v porostech třemdavy bílé v dlouhých
kalhotách.
Bílá se jmenuje třemdava podle barvy dřevnatého oddenku, který se
v lidovém léčitelství používal při zažívacích potížích a proto
střevním parazitům.
Použité podklady a odkazy:
Hoskovec, L. (2007): DICTAMNUS ALBUS L. – třemdava bílá / jasenec biely
Dostupné z: http://botany.cz/…amnus-albus/,
Občanské sdružení Přírodovědná společnost.
Hrčka, D. (2007): Rostliny přírodního parku Drahaň-Troja. Botanická
zahrada hl. m. Prahy a Grada Publishing, a.s. 244 s.
Atlas rostlin: Dictamnus albus L. Dostupné z: http://rostliny.prirodou.cz/…amnus-albus/,
Přírodou.cz, o.s.