záhlaví čsop křivatec

Locika vytrvalá

vydáno: 13. prosinec 2015 » přečteno: 580 » autor: Pavel Rosendorf

LOCIKA VYTRVALÁ

Latinské jméno: Lactuca perennis L.

Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)

Ekologie druhu:
Locika vytrvalá je druh rostoucí na výhřevných skalních svazích, skalních stepích a pastvinách, místy i přímo na skalách. Řídce se objevuje také ve světlých listnatých lesích na stepních lokalitách. Najdeme ji především v teplých oblastech, kde vyhledává osluněná stanoviště orientovaných na jih a západ. Preferuje především bazické substráty, ale najdeme ji často i na silikátových horninách. Centrum areálu rozšíření lociky vytrvalé se nachází ve střední Evropě. Najdeme ji na severu od Belgie po Českou republiku a na jihu od severního Španělska až po Balkánský poloostrov. V České republice se hojněji vyskytuje pouze v Čechách a to převážně v Českém středohoří, v dolním Povltaví, v Praze a okolí, středním Poohří a v okolí Berounky. Izolované nálezy pocházejí také z východních Čech a střední Moravy.

locika vytrvalá
Locika vytrvalá v přírodní rezervaci Podhoří (foto: Pavel Rosendorf).

Locika vytrvalá je, jak naznačuje její druhové jméno, vytrvalá bylina, která dorůstá výšky 20–80 cm. Z válcovitého kořene vyrůstá přímá lodyha, která se větví až v horní části. Dlouhé listy u báze lodyhy vytvářejí přízemní růžici. Jsou sivozelené, peřenoklané nebo peřenodílné. Listy na lodyze jsou drobnější, zejména ty horní tvarem celokrajné, kopinaté. Květy vyrůstají na vrcholu lodyhy v rozvolněné latě. Jednotlivé květy tvoří velké úbory modrofialových květů. Kvete od května do července. Plodem jsou velké černé nažky s dlouhým bílým chmýrem.

locika vytrvalá
Locika vytrvalá v přírodní památce Bohnické údolí roste na vrcholcích skalních výchozů v mělkých kamenitých půdách (foto: Pavel Rosendorf).

Typickými lokalitami výskytu lociky vytrvalé jsou travnaté a kamenité svahy, okraje skal a skalní žleby s mělkými, výhřevnými půdami. Populace mohou být ohroženy postupným zarůstáním skalních svahů křivinami a náletovými dřevinami.

Ochrana:
Locika vytrvalá patří mezi druhy, které sice nejsou chráněny podle zákona, ale vzhledem k jejímu ostrůvkovitému rozšíření a malému množství lokalit byla zařazena mezi ohrožené druhy (C3) v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky.

Potvrzený výskyt na území Prahy 8 po roce 2000:

  • přírodní rezervace Podhoří
  • přírodní památka Bohnické údolí
  • přírodní památka Čimické údolí
  • přírodní památka Jabloňka
  • přírodní památka Zámky

Zajímavosti:
Locika vytrvalá obsahuje v pletivech, stejně jako jiné druhy tohoto rodu, specializované buňky – mléčnice, naplněné latexem, který při poranění rostlin vytéká v podobě bílé tekutiny.
Locika vytrvalá patří do rodu, ze kterého byly vyšlechtěny různé odrůdy salátů používané běžně v kuchyních po celém světě. Tyto druhy jsou na rozdíl od lociky vytrvalé většinou jednoleté nebo dvouleté.

locika vytrvalá
Locika vytrvalá je po odkvětu nápadná velkými ochmýřenými nažkami (foto: Pavel Rosendorf).

Použité podklady a odkazy:
AOPK ČR (2014): Výskyt druhu Lactuca perennis v jednotlivých periodách podle záznamů v ND OP. ISPOP – Portál informačního systému ochrany přírody. Dostupné z: http://portal.nature.cz/…z-public.php?…
Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. a 2. díl. Academia Praha, 1563 pp.
Dostál, J. a Kříž, J. (1989): Přírodou pražské botanické zahrady. Pražská botanická zahrada. 77 s.
Hrčka, D. (2007): Rostliny přírodního parku Drahaň-Troja. Botanická zahrada hl. m. Prahy a Grada Publishing, a.s. 244 s.
Leugnerová, G. (2007): LACTUCA PERENNIS L. – locika vytrvalá / šalát trváci. Dostupné z: http://botany.cz/…ca-perennis/, Občanské sdružení Přírodovědná společnost.